Hlasováním (do 5.12.2000) byly schváleny určité změny Zakládacího dokumentu, zejména vypuštění ustanovení o zániku uplynutím doby nečinnosti.
| Dále dostupný zde: | |
|---|---|
| Zakládací dokument - bez HTML doplňků (odkazů) - např. pro možnost uložení | Download / nahrání: textový formát (40 kB) : FOUND.TXT komprimovaný text (14 kB) : FOUND.ZIP |
Základní principy | Direktiva využití informačních technologií | Informace pro členy a zájemce o členství | Prostředky přihlášení se k členství
-- NÁVRAT : AKRI--
ZAKLÁDACÍ DOKUMENT ANTIKONSKRIPČNÍ RADIKÁLNÍ INICIATIVY
----------------------------------------------------------
Tento dokument zakládá hnutí Antikonskripční radikální iniciativa.
Stanovuje a upravuje činnost před vznikem skutečně organizovaného
hnutí, tzn. přijetím stanov a oficiálním ustavením.
Antikonskripční radikální iniciativa je formované radikální
hnutí zaměřené na zrušení konskripce - povinné vojenské a civilní služby.
Součástí je stanovených 20 bodů Základních principů.
Tyto Základní principy by měly být vždy přikládány k tomuto
Zakládacímu dokumentu, a to i při jeho distribuci.
Výrazy "organizace", "hnutí", "iniciativa" a "AKRI" se myslí
Antikonskripční radikální iniciativa, když není uvedeno,
že se jedná o jiné.
Výrazy "oficiální vznik", "plně organizované hnutí", "skutečně organizované
hnutí" a další, když z nich tento význam vyplývá, se myslí
stav, kdy bude mít hnutí přijaty stanovy a bude oficiálně / formálně ustaveno.
Sekce 1 - ZALOŽENÍ Zakládá se Antikonskripční radikální iniciativa - AKRI. V době, kdy ještě není hnutí v organizované formě, řídí se činnost tímto Zakládacím dokumentem, Základními principy a dalšími dokumenty a) stanovenými předem - uvedenými v tomto Zakládacím dokumentu, b) schválenými a přijatými podle předpisů uvedených v tomto Zakládacím dokumentu. Stanovy nahradí Zakládací dokument.
Sekce 2 - SMĚŘOVÁNÍ KE VZNIKU ORGANIZOVANÉHO HNUTÍ, VÝVOJ
(1) Účelem činnosti je zejména dovést iniciativu do formálního vzniku organizace.
K tomuto účelu se vyvíjí všemožná aktivita.
Před definitivním založením existuje předběžné členství.
(2) Mezníky v posuzování stavu se odvozují podle následujících
kvót členské základny. K přechodu do každé další fáze
vývoje je třeba, aby se k iniciativě přihlásilo nejméně ... členů:
a) 1.fáze: k posuzování iniciativy za "ve skutečnosti existující,
ne však v náležité formě":
5 členů,
b) 2.fáze: k možnosti přijetí stanov :
11 členů ; 3 pro přípravný výbor k registraci občanského sdružení ;
c) 3.fáze: k formálnímu založení (konání ustavujícího sjezdu) :
15 členů.
Předpokladem k postupu do další fáze je, vedle stanovené členské kvóty,
nezbytné, aby bylo dosaženo předcházející fáze.
Postup do každé fáze vyhlašuje zakladatel ; všichni členové mají
přístup k této informaci.
Do uvedených 3 fází není zahrnut počáteční stav - úvodní fáze,
kdy se přihlásilo méně než 5 členů, ani výsledný stav, tzn.
ustavené organizované hnutí, následující po 3. fázi.
(3) K vlastnímu přechodu do 2.fáze není nezbytné najít členy přípravného
výboru, stačí 11 členů přihlášených k iniciativě.
V případě, že se rozhodne o přechodu do ilegality namísto registrovaného
sdružení, není třeba ustavit přípravný výbor, avšak je nezbytné
dosažení kvóty 11 členů k formálnímu založení ilegálního sdružení.
(4) Když ubyde členů, není třeba se vracet do předcházející fáze,
a to ani v případě, že členská základna už neodpovídá minimální kvótě
pro aktuální fázi, ve které se iniciativa nachází.
Výjimku představuje ustavení nejméně 3-členného přípravného výboru,
což je nezbytné, jestli se bude usilovat o registraci podle zákona.
(5) Hlasování o registraci vs. přechodu do ilegality
Při postupu 2. fáze - odst. 2 b) - se před přijetím stanov uskuteční hlasování,
které rozhodne mezi usilováním o oficiální registraci občanského
sdružení a přechodem do ilegality. Termín pro zahájení tohoto hlasování
je 14 dnů od postupu do 2.fáze a pro uzavření dalších 14 dnů.
Vyžaduje se nadpoloviční většina.
Když žádný z těchto návrhů nedosáhne nadpoloviční většiny,
hlasování se opakuje ; při opakovaném hlasování stačí poměrná
většina, jestliže se pro výsledný návrh následně vysloví zakladatel.
(6) Možnost rozdělení, zániku
Iniciativa se může ve výjimečném případě ukončit, a to
odsouhlasením tříčtvrtinové většiny členů se souhlasem zakladatele.
Iniciativa se může rozdělit. Když dojde k neoficiálnímu oddělení
části členů, není v kompetenci AKRI do této věci zasahovat.
Pro oficiální rozdělení se vyžaduje odsouhlasení tříčtvrtinové většiny
členů se souhlasem zakladatele.
(7) Přerušení činnosti
Hnutí může přerušit činnost, když je k tomu náležitý důvod,
a to odsouhlasením tříčtvrtinové většiny členů se souhlasem zakladatele,
vždy na dobu určitou. Když k tomu není odpovídající důvod,
přerušení činnosti se nedoporučuje. Důvodem pro přerušení může být zejména
neaktivita a nemožnost dojít dál v blízké době.
Nejdelší doba přerušení je 90 dnů. V jeho průběhu je možné
prodloužit přerušení, a to na dobu nejvýše 90 dnů od uplynutí
trvajícího přerušení. Když nedojde k prodloužení a nečinnost přetrvá,
iniciativa zaniká podle ustanovení odst. 8.
Výjimečné přerušení je možné uplatnit v případě nezbytnosti,
zejména blížícím se uplynutí doby nečinnosti (tedy zániku).
Výjimečné přerušení může trvat nejdéle 15 dnů, prodloužení je přípustné,
avšak nejvýše třikrát postupně.
K výjimečnému přerušení se vyžaduje nadpoloviční většina hlasů členů
a souhlas zakladatele.
Sekce 3 - PŘEDBĚŽNÉ ČLENSTVÍ
(1) Předběžné členství se uplatňuje před přijetím stanov, které
určí pravidla pro členství. Ustanovení o členství v Zakládacím
dokumentu se vztahují na předběžné členství, když není uvedeno jinak.
Totéž platí i o všech jiných dokumentech před oficiálním ustavením organizace.
(2) Kritéria pro členství - předběžným členem se může stát každý občan, když
se nejedná o
-1- bývalého člena, který byl vyloučen,
-2- úředníka vojenské správy,
-3- úředníka, stálého či dočasného asistenta odvodového řízení,
-4- příslušníka Policie ČR,
-5- agenta, vědomého důvěrníka, informátora tajné/zpravodajské služby ČR,
-6- dobrovolného příslušníka ani jiného zaměstnance Armády ČR (tj. z povolání),
-7- šikanujícího v armádě / při civilní službě,
-8- činitele (vyšetřovatele, soudce, státního zástupce) a kohokoliv jiného
podílejícího se jakýmkoliv způsobem na pronásledování občanů
v souvislosti s neplněním branné povinnosti, civilní služby,
podle jakéhokoliv paragrafu, který se k této trestní odpovědnosti
vztahuje,
-9- činitele organizace, která zaměstnává občany
na civilní službě, jestli k nim osobně přistupuje panovačně,
příliš restriktivně, otrokářsky, omezuje je v právech
a svobodách, podává na ně stížnosti úřadům kvůli neplnění
či porušování povinností, vyhrožuje jim,
-10- vedoucího funkcionáře organizace, která zaměstnává občany
na civilní službě, když se tam k nim přistupuje
nevhodně, jak je uvedeno v definici v předcházejícím kritériu,
jestli tomu nezabrání, když tuto možnost má,
-11- úředníka (činitele) státní správy (samosprávy),
který se podílí na porušování práv a svobod občanů,
a to nejen v souvislosti s konskripcí a odvody,
zejména na omezování svobody projevu a policejním násilí,
-12- agenta tajné/zpravodajské služby státu, kde se uplatňuje
konskripce, případně agenta represivního režimu,
-13- úředníka, činitele, příslušníka armády či policie
jakéhokoliv jiného státu, když se dopouští uvedených represí.
Kritéria, zvláště ve sporných bodech (např. porušování svobody projevu)
závisí
a) na svědomí žadatele o členství
a
b) na předpisech a směrnicích AKRI, jestli se stanoví.
Vyjmenované body nepřípustnosti členství platí v případě,
že je občan vykonává v současnosti ; ne když se dopustil činů neslučitelných
s členstvím v minulosti - v takovém případě je členství přípustné,
avšak jen, když se nejednalo o zvlášť nebezpečný a nepřijatelný čin,
např. podíl na represi.
(3) Výjimečné přijetí - kritéria:
Kdo nesplňuje některé z kritérií pro členství uvedených
v odst.2, má možnost výjimečného přijetí,
avšak jen, když se jedná o některý z těchto případů:
a) bývalého člena, který byl vyloučen,
b) dobrovolného příslušníka či jiného zaměstnance Armády ČR (tj. z povolání),
který přistupuje k brancům kultivovaně a benevolentně
a má v úmyslu aktivně se účastnit antikonskripční činnosti,
c) činitele, který se někdy v minulosti podílel na uvedených
represích, avšak přeje si tyto činy napravit aktivní
účastí v antikonskripčním hnutí,
d) občana, který nesplňuje některé jiné kritérium,
avšak aktivně usiluje o nápravu v blízké době
a jeho činnost není zvlášť nepřijatelná.
Výjimečné přijetí není nikdy možné v případě současných agentů / informátorů tajných služeb ČR.
(4) Předpoklady přijetí
K přijetí do předběžného členství je připuštěn každý, kdo
a) splňuje kritéria uvedená v odst.2 ;
případně splňuje kritéria pro výjimečné přijetí uvedená v odst.3,
když se rozhoduje podle speciálních pravidel výjimečného
přijímání členů,
b) má zájem účastnit se hnutí a kampaní za zrušení konskripce
- povinné vojenské a civilní služby,
c) byl seznámen se Základními principy AKRI,
a je si tak vědom, o jaký typ hnutí se jedná,
d) prohlašuje, že bude dodržovat předpisy AKRI
a nebude vyvíjet činnost úmyslně směřující k rozkladu,
zániku, případně narušení činnosti či vývoje této iniciativy.
(5) Postup žádání o členství
a) žádost o přijetí podává uchazeč o členství,
b) žádost se předkládá funkcionáři, zmocněnci či orgánu,
který má v kompetenci přijímání členů;
když není usnesením stanoveno jinak, má tuto kompetenci
zakladatel, případně zmocněnec určený (schválený) k tomu zakladatelem,
c) současně s žádostí je třeba, aby bylo potvrzeno,
že uchazeč o členství splňuje předpoklady uvedené v odst.4,
včetně splnění kritérií uvedených v předcházejících odst.,
d) je možné sestavit přihlášku pro členství, předpokladem je,
aby byly uvedeny náležitosti potřebné pro přijetí včetně
předpokladů přijetí a kritérií pro členství ;
jejich rozvedení nemusí být autentické, je však třeba
vždy zachovat jejich plný význam,
e) žádost může být předložena jakýmkoliv způsobem,
není vyžadován speciální formulář.
(6) Postup při přijímání členů
a) když funkcionář (orgán) kompetentní k přijímání členů
(v tomto a násled. odst. dále jen "funkcionář")
nemá námitek proti přijetí, stává se uchazeč členem,
b) funkcionář neschválí přijetí uchazeče, který nesplňuje
stanovené předpoklady,
c) když má funkcionář námitku proti přijetí,
je rozhodnutí o přijetí pozastaveno ; o rozhodnutí je třeba
informovat všechny členy do 15 dnů ; když aspoň 1 člen
iniciuje hlasování, o přijetí se hlasuje ;
k přijetí je třeba souhlas třípětinové většiny členů,
d) předcházející postup - informování všech členů a následné
hlasování - se nevyžaduje u uchazečů, kteří už byli
někdy zamítnuti, ani v případě těch, kteří se snaží
narušovat činnost opakovaným vstupováním a vystupováním,
e) o přijetí nových členů je třeba informovat všechny členy,
f) když o schválení nerozhoduje zakladatel, ale jiný zmocněnec
či orgán k tomu určený, je vždy třeba o rozhodnutí
informovat zakladatele, a to v takovém termínu,
aby měl zakladatel příležitost vyjádřit se k tomu,
g) zakladatel má právo vetovat schválení člena jiným zmocněncem
či orgánem k tomu určeným, v tomto případě se postupuje podle
ustanovení c) - tzn. informování všech členů ve stanoveném
termínu a následné hlasování,
h) zakladatel nemůže vetovat přijetí uchazeče, které bylo schváleno
souhlasem třípětinové většiny členů podle ustanovení c) a g),
i) uchazeč o členství je vždy informován o přijetí, nepřijetí
či pozastavení přijetí.
(7) Postup při výjimečném přijímání členů
Při výjimečném přijímání členů - tzn. uchazečů, kteří nesplňují
kritéria uvedená v odst.2, avšak splňují některé kritérium uvedené
v odst. 3 -
- se postupuje podobně, jak je uvedeno v odst. 6,
avšak je vždy vyžadováno hlasování a souhlas nadpoloviční
většiny ze všech členů. Při námitce ze strany funkcionáře (kompetentního
podle odst. 6) se uplatňuje hlasování všech členů, kdy je vyžadována
pro schválení vyžadována třípětinová většina,
podle ustanovení a v termínu, jak je uvedeno v odst. 6.
(8) K přijetí a evidenci členů je možné vyžadovat jen údaje
k tomu nezbytné. Nevyžaduje se oficiální totožnost podle
předpisů ČR.
Nevztahuje se na zákonem předepsaný přípravný výbor,
kde je uvedení této totožnosti vyžadováno,
v případě, že se bude usilovat o registrované občanské sdružení.
(9) Člen dodržuje principy, dokumenty a jiné stanovené předpisy organizace.
K těm se zahrnují i kritéria pro členství ; je nezbytné, aby je člen
splňoval i po přijetí do organizace a nedostával se do rozporu s nimi.
Každý člen má právo kdykoliv vystoupit z organizace.
(10) Úkolem člena je přispívat podle možností k programové náplni
iniciativy a k přípravám k oficiálnímu založení.
(11) Účast člena na konkrétních akcích je dobrovolná.
Nestanovují se žádné povinné členské příspěvky.
(12) Každý člen má právo být informován o činnosti a vývoji iniciativy.
(13) Člen neprovádí ani se nezapojuje do činností v rozporu
se zaměřením organizace, např. je nepřípustné podporovat konskripci
a odvody a podílet se na související represi.
Pro členy je nepřípustné, aby udávali občany v této souvislosti.
Člen nevyzrazuje informace, které se udržují v důvěrnosti ;
toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy je k vyzrazení donucen represí / perzekucí
(např. policejní, soudní).
Člen neuráží jiné členy při jednání v rámci organizace,
nevyvolává svévolně zbytečné spory ; tím není vyloučena
odpovídající kritika těch, kteří se dostávají
do rozporu s předpisy a zásadami.
(14) Vystoupení z organizace
Oznámení o vystoupení z členství se podává zakladateli,
případně zmocněnci či orgánu k tomu určenému.
Zánik členství nabývá účinnosti dnem oznámení.
(15) Vyloučení - důvody
Důvodem pro vyloučení člena z organizace může být některá
z uvedených skutečností, když člen :
a) přestal být způsobilý k členství podle kritérií
v odst.2, případně v odst.3, když byl přijat výjimečně,
b) porušuje principy či předpisy organizace,
rozvrací organizaci, případně narušuje činnost,
c) byl přijat v rozporu se zásadami zde uvedenými.
(16) Vyloučení - postup a průběh
Když se člen dopustí něčeho, co je důvodem k vyloučení,
avšak ne příliš závažného rozsahu, je zpravidla jen napomenut a pokárán.
Pokárání může být doplněno upozorněním na možnost vyloučení,
a to zvláště v opakovaných případech.
Když je třeba přistoupit k vyloučení, postupuje se následovně:
a) návrh na vyloučení člena podává funkcionář (orgán),
který má tuto věc v kompetenci (v tomto odst. dále jen "funkcionář"),
tím je zpravidla zakladatel, případně zmocněnec či orgán
k tomu ustanovený,
b) o vyloučení navrženém funkcionářem se hlasuje, k přijetí rozhodnutí o vyloučení
člena je nezbytná nadpoloviční většina hlasů členů,
c) člen, o kterého se jedná, je o rozhodnutí o vyloučení či nevyloučení
vždy informován,
d) o vyloučení člena je třeba informovat všechny členy,
e) když o návrhu na vyloučení nerozhodl zakladatel,
ale jiný zmocněnec či orgán k tomu určený, je vždy třeba o rozhodnutí
informovat zakladatele, a to ještě před začátkem hlasování,
aby měl možnost vyjádřit se,
f) zakladatel má vždy právo vetovat vyloučení jakéhokoliv člena.
(17) Každý člen, který je ve funkci, má právo odstoupit z této funkce.
Funkce zaniká okamžikem, kdy oznámí odstoupení.
(18) Odstoupením / odvoláním z funkce / prohlášením za neaktivního
nezaniká automaticky členství v organizaci.
Sekce 4 - STRUKTURA
(1) Tento Zakládací dokument definuje přechodně strukturu před oficiálním
založením, tzn. přijetím stanov a formálním ustavením.
Iniciativu představují členská základna, zakladatel
a speciální orgány a jednotky, když dojde k jejich ustavení.
(2) Speciální orgány a jednotky
Je možné ustavit vnitřní orgány zaměřené na určité téma
a organizační jednotky, územní i jiné. K oficiálnímu charakteru
takového orgánu / jednotky je třeba schválit ustavení
usnesením nadpoloviční většiny členů.
(3) Zřizování funkcí a ustanovování funkcionářů
Funkce se zřizují / ruší rozhodnutím
a) zakladatele - zejména ustavení zmocněnců
pro určitý úkol a zástupců zakladatele,
b) členské základny (nadpoloviční většiny).
Funkcionáři jsou do těchto funkcí ustanoveni / odvoláváni
a) zakladatelem - v případě vlastních zmocněnců a zástupců,
dále, když je tím zakladatel pověřen Zakládacím či jiným
dokumentem,
b) zvolením v ostatních případech.
Když se jedná o funkcionáře, který je oprávněn jednat jménem
iniciativy / hnutí, vyžaduje se ke zřízení funkce
i ustavení funkcionáře souhlas zakladatele.
(4) Jednání jménem iniciativy / hnutí
Oprávněni jednat oficiálně jménem iniciativy / hnutí jsou
zakladatel, zmocněnci a zástupci zakladatele,
orgány a jednotky ustavené podle odst. 2 a funkcionáři uvedení
do funkcí podle odst. 3.
Jménem iniciativy / hnutí se též jedná při činnosti a kampaních
oficiálně organizovaných AKRI.
Vcelku platí zásada, že při jakékoliv činnosti, i neorganizované
hromadně či oficiálně, se může neoficiálně jednat jménem
iniciativy / hnutí v případě slučitelnosti těchto aktivit
se zaměřením AKRI. V jiných případech je jednání jménem
iniciativy / hnutí nepřípustné.
(5) Před oficiálním vznikem hnutí nevlastní majetek, ani nehospodaří.
(6) Symboly
Když dojde k zavedení oficiálních symbolů ještě před formálním
vznikem, vyžaduje k jejich schválení souhlas nadpoloviční většiny členů
a zakladatele.
Sekce 5 - ZAKLADATEL
(1) Zakladatel je ten, kdo inicioval vznik, sestavil Základní principy
a Zakládací dokument této iniciativy.
Zakladatel je od začátku členem.
(2) Zakladatel organizuje činnost a zejména směřování
k oficiálnímu založení. Úkolem zakladatele je aktivně se zasazovat
o rozvoj iniciativy a příprav ke zformování organizovaného hnutí,
v souladu s Principy, Zakládacím dokumentem a dalšími předpisy,
koordinovat činnost při přechodném stavu - před náležitým vznikem,
vypracovat návrh stanov.
(3) Zakladatel nemůže být vyloučen z členství ani odvolán z funkce.
Může však
a) odstoupit,
b) být prohlášen za neaktivního v případě delší nečinnosti
zde stanovené.
(4) Odstoupení
Když zakladatel odstupuje z funkce, informuje o tomto rozhodnutí
všechny členy.
Je třeba stanovit nástupce, a to výhradně z řad členů.
Když zakladatel odstupuje, určí nástupce.
Ustanovení nástupce:
a) o návrhu na nástupce informuje zakladatel všechny členy,
b) když není námitek do 7 dnů, stává se navrhovaný nástupcem,
c) když vznese nejméně jeden člen námitku a navrhne jiného nástupce,
proběhne hlasování ;
k námitce je vždy třeba připojit konkrétní návrh,
d) každý člen může podat návrh jen na jednoho nástupce ;
návrhů může být dohromady několik - tzn. od několika členů,
e) když některý z navrhovaných získá nadpoloviční většinu hlasů
členů, stává se nástupcem namísto navrhovaného zakladatelem,
f) když žádný z navrhovaných nezíská nadpoloviční většinu,
avšak součet hlasů oponentů zakladatelova návrhu dosahuje
třípětinové většiny,
proběhne další hlasování, ve kterém stačí pro nástupce
běžná většina hlasů,
g) když žádný z navrhovaných nezíská nadpoloviční většinu,
a součet hlasů oponentů zakladatelova návrhu nedosahuje
třípětinové většiny,
stává se nástupcem ten, kterého navrhl zakladatel,
h) když zakladatel nenavrhl nástupce, přestože je tento
úkol při odstoupení vyžadován,
určí si členové nástupce hlasováním - každý člen má právo
podat návrh na jednoho nástupce, při prvním
hlasování je potřebná nadpoloviční většina, při druhém
hlasování - v případě neúspěšnosti prvního - stačí
běžná většina.
(5) Prohlášení za neaktivního
Když je zakladatel delší dobu neaktivní, tzn. není možné
navázat s ním spojení, je možné prohlásit ho za neaktivního
a nahradit nástupcem.
Je třeba předem stanovit nástupce, a to výhradně z řad členů.
Za dobu nečinnosti se uznává doba nejméně 25 dnů nepřetržité
nečinnosti zakladatele. Po uplynutí této lhůty lze iniciovat
hlasování o prohlášení zakladatele za neaktivního, když se pro
hlasování vysloví aspoň jeden člen. Zakladatel je prohlášen za
neaktivního, když se pro návrh vysloví třípětinová většina členů.
Když nebylo odhlasováno prohlášení zakladatele za neaktivního
a zakladatel je neaktivní nejméně dalších 20 dnů od návrhu na
hlasování, lze iniciovat další hlasování - na návrh aspoň jednoho
člena. Tentokrát postačuje k prohlášení zakladatele za neaktivního
souhlas nadpoloviční většiny členů.
Když nebylo ani druhé hlasování úspěšné a zakladatel zůstává
nadále nečinným, je možné hlasování opakovat každých 10 dnů,
k odhlasování postačuje nadpoloviční většina.
(6) Kompetence
Zakladatel má tyto speciální kompetence:
a) organizovat a koordinovat činnost před oficiálním
založením podle odst. 2)
b) přijímat členy podle sekce 3 odst. 5 a 6,
předkládat návrhy na vyloučení členů podle sekce 3 odst. 16,
c) vetovat rozhodnutí, kromě případů, kdy je právo
veta podle tohoto Zakládacího dokumentu přímo či nepřímo
vyloučeno ; tímto se zakladatelovo právo veta nevztahuje
na přehlasování pro přijetí člena podle sekce 3 odst. 6 c),
hlasování o registraci vs. přechodu do ilegality podle
sekce 2 odst. 5
a případné další souvislosti, když je tak stanoveno
Zakládacím dokumentem.
d) jednat jménem organizace,
e) ustanovit zmocněnce a zástupce k určité věci,
stálého i dočasného,
f) určit termíny, kdy má být informován o věcech,
o kterých má být informován podle tohoto Zakládacího
dokumentu, případně jiných předpisů,
g) vyhlašovat postup do vývojových fází,
h) schvalovat usnesení, kde je vyžadován souhlas zakladatele,
i) určit termíny pro hlasování a jejich uzavření, když
nebyly stanoveny jinak ;
uzavírat hlasování ve stanoveném termínu,
j) předložit návrh stanov,
k) určit členy přípravného výboru, když je zřízen,
l) určit náležitosti formálního zakládacího aktu
podle sekce 8 odst.8, když nebyly určeny jinak,
m) další kompetence přímo či nepřímo předepsané
tímto Zakládacím dokumentem,
n) další kompetence, když je stanoví jiný dokument.
(7) Nástupce
Když je ustanoven nástupce zakladatele, má podobné kompetence
jak zakladatel - stanovené v tomto Zakládacím dokumentu.
Na rozdíl od zakladatele je nástupce odvolatelný,
a to usnesením tříčtvrtinové většiny ; toto hlasování nemusí
organizovat nástupce, ale ustavená dočasná rada, na které se dohodly členové.
Před ustanovením nástupce je možné stanovit mu menší kompetence,
než jaké měl zakladatel.
Na místo jednotlivce je přípustné ustanovit za nástupce
kolektivní vedení.
Nástupce zakladatele může odstoupit a jmenovat nového nástupce ;
postupuje se stejně jak při ustanovování nového nástupce zakladatelem.
Sekce 6 - JEDNÁNÍ, HLASOVÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ ROZHODNUTÍ A SCHVALOVÁNÍ DOKUMENTŮ
(1) Jednání a hlasování o činnosti, rozhodnutích, usneseních a dokumentech
probíhají ve sboru - v rámci celé členské základny.
Toto ustanovení se nemusí vztahovat na jednání a hlasování v rámci
speciálních orgánů / jednotek, určených k dané funkci.
(2) Hlasování - postup, průběh, organizování
Každý člen má právo hlasovat, kromě případů, kdy se jedná o hlasování
v rámci určitého orgánu.
Při hlasování se uplatňuje rovnost hlasů.
Každý člen má právo předkládat návrhy na hlasování, když se jedná
o hlasování v rámci celé členské základny.
Nepřípustné je úmyslně předkládat velké množství návrhů na hlasování
za účelem zdržení a narušení činnosti.
(3) Kvórum pro hlasování
Výsledky hlasování se posuzují podle
a) absolutní většiny - tj. poměru hlasů k celkové členské základně,
tedy i těch, kteří se hlasování nezúčastnili ; je zapotřebí
souhlas většiny ze všech členů,
a to v případě změny či jazykové úpravy Zakládacího dokumentu,
jazykové úpravy stanovených 20 Principů, jakéhokoliv hlasování
podle Zakládacího dokumentu, když není stanoveno jinak,
a při přijímání dokumentů všeobecně organizačního charakteru.
b) relativní většiny - tj. poměru hlasů k těm, kteří
se zúčastnili hlasování, a to v případě ostatních usnesení
a dokumentů.
Termíny "absolutní" a "relativní" většina byly v tomto odstavci
použity k definici posuzování výsledků hlasování ve smyslu
účasti / neúčasti na hlasování. Tyto termíny je jinak možné
použít i v jiné souvislosti a k jinému účelu.
(4) Hlasování - výsledky, většina, schválení
Většina se vyžaduje
a) tříčtvrtinová, kde je uvedeno "tříčtvrtinová" ;
ke schválení je zapotřebí dosažení aspoň 3/4 hlasů,
b) třípětinová, kde je uvedeno "třípětinová" ;
ke schválení je zapotřebí dosažení aspoň 3/5 hlasů,
c) nadpoloviční, kde je uvedeno "nadpoloviční" ;
ke schválení je zapotřebí překročení poloviny hlasů ;
d) poměrná, kde je uvedeno "poměrná" ;
ke schválení určitého návrhu je třeba dosažení nejvíce
hlasů ze všech návrhů.
Když je usnesení vetováno ze strany zakladatele, nenabývá účinnosti ;
opakované přehlasování je přípustné jen v případech stanovených
tímto Zakládacím dokumentem.
Když dojde ke shodě hlasů při hlasování, kde se nejedná
o dosažení většiny hlasů, ale o výběr z několika možností,
v případě neprůchodnosti a nemožnosti dostat se k výsledku,
je přípustné použít los.
(5) Hlasování - časové termíny
Hlasování se ukončuje v časovém termínu, který je stanoven
a) v tomto Zakládacím dokumentu, případně v jiném předpisu,
když se hlasuje na jeho základě,
b) zakladatelem, případně jím pověřeným zmocněncem,
v ostatních případech (kdy termín pevně stanoven není) ;
takto stanovený termín nepřesahuje 20 dnů v běžných případech
a 7 dnů v naléhavých případech. Když je zakladatel prohlášen
za neaktivního, a tak nelze termín stanovit, je stanoven na 12 dnů.
Při hlasování informativním se žádné určité termíny nemusí uplatňovat.
Jakékoliv hlasování může být uzavřeno dříve než ve stanoveném termínu,
když se ho zúčastnili všichni členové, a to po přičtení posledního hlasu.
Uzavření hlasování zpravidla oznámí zakladatel, případně zakladatelem
určený zmocněnec / zástupce. V případech, kdy je tak výslovně stanoveno,
může hlasování uzavřít jiný funkcionář či pověřený člen.
(6) Opakované hlasování
Konání opakovaného hlasování na stejné téma za dobu kratší
než 60 dnů od hlasování prvního vyžaduje souhlas zakladatele.
(7) Informační technologie, jednání a hlasování na dálku
Za předpokladů funkčnosti je vždy možné využívat dostupné informační
technologie k jednání i hlasování na dálku.
(8) Účast členů
Je třeba zajistit pro všechny členy účinné prostředky pro jejich
účast na jednání.
Člen, který si nepřeje dostávat určité informace,
nemusí mu být zasílány, a to ani v případě, kdy je stanovena
potřeba informovat všechny členy.
Kdo není dosažitelný, bude informován odpovídajícím, co nejúčinnějším
způsobem, když se nevyjádří do 45 dnů, může být prohlášen
za neaktivního a potom nezapočítává se při hlasování do členské základny ;
jeho členství tím nezaniká.
(9) Informativní - nereprezentativní jednání
Když je zřízen mailing-list / konference, případně jiný podobný
komunikační prostředek, a ten nezahrnuje všechny členy
(ne všichni mají možnost plné účasti),
je přípustné, aby byl využíván k jednání, které může být
informativní, ne však reprezentativní a rozhodující.
Oficiální (reprezentativní) jednání a hlasování
je třeba umožnit všem.
(10) Překonávání vnitřních sporů
Na překonávání vnitřních sporů se bere zřetel, aby neohrozily
formování a fungování iniciativy, zejména směřování k plně
organizovanému hnutí. K projednávání a odstraňování sporů
je možné zřídit speciální orgán.
Jinak všeobecně platí zásada, že význam při sporech mají
a) zhodnocení ze strany zakladatele,
b) hlasování členské základny - výrazná většina (třípětinová, tříčtvrtinová).
Při totální neshodě a obtížném hledání východiska je možné
uplatnit mezinárodní arbitráž, tzn. přenechat věc k posouzení
a rozhodnutí zástupcům mezinárodního antikonskripčního hnutí,
respektive zahraničních hnutí zúčastněných v mezinárodní spolupráci
a účastníků celosvětové antikonskripčních činnosti. Rozhodnutí
mezinárodní arbitráže má větší význam, důraz a platnost než rozhodnutí
zakladatele či odhlasování.
(11) Začlenění do vnějších aktivit
Organizace se může účastnit jakékoliv kampaně, připojit
k manifestu a dalšími způsoby se angažovat, když je zde
nějaká (i menší a nepřímá) souvislost s antikonskripčním zaměřením,
případně chráněním občanských práv a svobod všeobecně.
K tomu je nezbytné dosažení nejméně 1.fáze vývoje - sekce 2 odst.2 a).
K připojení se k manifestu, jakémukoliv prohlášení,
kde se účastí jen vyjádří podpora, a formální účasti,
jestliže je zde přímá souvislost s antikonskripčním hnutím,
stačí souhlas zakladatele či jiného zmocněnce k tomu pověřeného.
K připojení se ke kampani, která nesouvisí přímo s antikonskripčním
hnutím, či začlenění se do organizovaného hnutí (jakéhokoliv,
i antikonskripčního) je vyžadováno schválení nadpoloviční většiny
členů a souhlas zakladatele.
Sekce 7 - DOKUMENTY, PRINCIPY A PŘEDPISY
(1) Základ existence této iniciativy před oficiálním založením
představují : tento Zakládací dokument a 20 stanovených Základních principů.
Tyto 2 dokumenty mají rozhodující význam.
(2) Principy (20 stanovených principů) není možné měnit před oficiálním vznikem.
Možná je jen jazyková úprava v případě nezbytnosti ; k této úpravě
se vyžaduje třípětinová většina a schválení ze strany zakladatele.
(3) Měnit Zakládací dokument je přípustné, avšak jen ve výjimečných a naléhavých
případech. Jinak se zásahy nedoporučují. Ke změně se vyžaduje tříčtvrtinová většina.
K jazykové úpravě v případě nezbytnosti se vyžaduje nadpoloviční většina.
Ke změně i jazykové úpravě se vyžaduje i schválení ze strany zakladatele.
(4) Vedle základních dokumentů uvedených v odst.1 je možné schválit
další dokumenty upravující jak věci celé iniciativy, tak speciálních
náležitostí a orgánů.
Tyto dokumenty se vždy slučují se základními dokumenty uvedenými
v odst. 1, nikdy je neporušují ani nepopírají.
K přijetí, zrušení či změně dokumentu vztahujícího se k celkové činnosti, struktur
a organizování je třeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů.
Zakladatel má právo veta.
(5) Pro činnost jsou závazné všechny dokumenty AKRI.
Dokumenty upravující určitý typ konkrétní činnosti
a akce se vztahují právě jen k těmto věcem.
(6) Distribuce, překlady a interpretace
Dokumenty se oficiálně rozšiřují a zveřejňují v nezměněné formě ;
aby byl zachován jejich oficiální charakter, není přípustné měnit je.
Překládají a interpretují se vždy tak, aby byl zachován jejich
smysl a význam.
(7) Součástí organizačního systému je Direktiva o využití informačních
technologií. Upravuje oficiální prezentaci na www,
e-mail, mailing-list (konferenci) a věci související.
Má hodnotu dokumentu podle odst. 4, nabývá však účinnosti
hned s nabytí účinnosti tohoto Zakládacího dokumentu, nevede se o něm
předem hlasování. Tento dokument může být změněn či zrušen podle zásady
uvedené v odst. 4.
(8) Je připuštěno a doporučeno sestavovat výtahy
a zkrácené texty z určitých částí dokumentů ;
které nezahrnují přesné znění textu, avšak zachovávají jeho smysl.
Výtahy se uplatní zejména pro přehledný výklad určitých
pasáží za účelem překonání složitosti textu v dokumentech
a pro jeho přiblížení členům a jiným.
Sekce 8 - PŘECHOD OD PROZATÍMNÍHO STAVU K PLNĚ ORGANIZOVANÉMU HNUTÍ
(1) Přechod k oficiálnímu vzniku / plně organizovanému hnutí
znamená ustavení Antikonskripční radikální iniciativy
v náležité formě, tzn. se stanovami. Vedle přijetí stanov
je třeba oficiální / formální ustavení, které se splní nejvhodněji
ustavujícím sjezdem.
Do té doby se jedná o přechodný stav upravovaný tímto Zakládacím
dokumentem, 20 stanovenými Principy a dalšími dokumenty.
(2) Speciální stav představuje období, kdy už byly přijaty stanovy,
zatímco k formálnímu ustavení ještě nedošlo. V tomto období
je sdílena platnost Zakládacího dokumentu a stanov současně :
rozhodující význam přitom mají stanovy, zatímco Zakládací dokument
se uplatní jen v případě, kdy je potřeba dokončit úkoly vzniklé
ještě před přijetím stanov (rovněž na základě předcházejících dokumentů)
a když je stanovy blíže nespecifikují.
Stanovami je možné určit míru sdílení předcházejících dokumentů.
Tuto věc lze stanovit i odděleným rozhodnutím současně s přijetím
stanov podle odst. 5, podle stejných pravidel, jakými se stanovy přijímají.
(3) Stanovy
Stanovy představují základní předpis organizace.
Nahradí tento Zakládací dokument, a to nejprve sdílením podle odst.2
a po formálním ustavení úplně.
Stanovy nahradí i 20 stanovených Principů, ze kterých se však má
v jejich textu vycházet.
Zahrnují ideové i organizační předměty činnosti.
Stanovy se sestaví na základě 20 stanovených Principů ;
měly by obsahovat a zachovat aspoň jejich stěžejní a rozhodující
smysl. Ve smyslu organizačním by měly navázat i na mnohá organizační
ustanovení tohoto Zakládacího dokument kromě opatření dočasných,
určených pro směřování k oficiálnímu vzniku a absolutistických
struktur.
Ve stanovách je třeba uvést i náležitosti podle odst. 9 a 10.
(4) Návrh stanov a jeho předložení
Stanovy se předkládají, když je dosaženo nejméně 2.fáze vývoje
a když bylo rozhodnuto o registraci vs. přechodu do ilegality
podle sekce 2 odst. 5.
Konečný návrh stanov k hlasování předkládá zakladatel.
Do té doby se na stanovách intenzivně pracuje (což se nemusí
vztahovat na období nečinnosti a jiných potíží), sestavování
stanov je rozhodujícím námětem činnosti před oficiálním
vznikem. Všem členům je umožněno, aby se nějakým způsobem
účastnili sestavování stanov a uváděli vlastní náměty.
Hlasuje se i o jednotlivých doplňcích a změnách, když je členové navrhnou.
(5) Přijetí stanov
Zakladatel představí návrh stanov a doplňky a změny navržené
jednotlivými členy a předloží k hlasování.
Hlasování se uzavírá do 21. dne od zahájení ;
když se hlasování zúčastnili všichni členové, je možné uzavřít ho dříve,
a to po přičtení posledního hlasu.
K přijetí stanov se vyžaduje nadpoloviční většina hlasů členů
a souhlas zakladatele.
Když nebyly stanovy přijaty, hlasování se opakuje a předtím
lze předkládat další změny a návrhy.
O přijetí stanov jsou informováni všichni členové a text je jim
doručen.
(6) Změna stanov
Stanovy je možné změnit, a to v naléhavých případech,
kdy není jiné východisko. V jiných případech se změna stanov
před formálním ustavením nedoporučuje. Změna může být na místě
zejména, když se hnutí uchází o oficiální registraci a úřady
mají k navrženým stanovám výhrady.
Postup a zásady, jak změnit stanovy před formálním ustavením
vychází z tohoto Zakládacího dokument, ne ze stanov vlastních.
(7) Přípravný výbor
Přípravný výbor bude ustaven, jestli se bude usilovat o oficiální
registraci občanského sdružení, kdy je jeho zřízení nezbytné.
Jestli se rozhodne o přechodu do ilegality, nemusí být přípravný
výbor zřízen ; je možné ustavit jiný podobný orgán pro koordinování
přechodu k organizovanému hnutí.
Členy přípravného výboru určí zakladatel ;
pro toto členství je možné předepsat a vyžadovat čestné prohlášení.
Přípravný výbor zajišťuje oficiální reprezentaci organizace a styk
s úřady, respektive plní funkci úředně předepsaného orgánu,
než dojde k ustavení orgánů podle stanov.
Zůstává pod vedením organizace, respektuje tento Zakládací dokument,
jiné předpisy a rozhodnutí organizace.
Je organizován podle zákona o sdružování.
Nevykonává žádné jiné činnosti než ty, které mu byly přiděleny
organizací, představuje jen úředně vyžádaný orgán,
ve skutečnosti nevyvíjí vlastní oddělené aktivity. Neprovádí žádné kroky
v rozporu se zásadami organizace.
Přípravný výbor nepředstavuje vedoucí orgán hnutí ;
iniciativa se nadále řídí svými vlastními zásadami a předpisy.
Přípravný výbor zaniká ustavením náležitých orgánů podle stanov.
(8) Vlastní přechod k organizovanému hnutí, formální ustavení,
ustavující sjezd
Když dojde k postupu do 3.fáze vývoje - sekce 2 odst. 2 c),
bude přikročeno k závěrečnému zakládacímu aktu - formálnímu
ustavení organizovaného hnutí. Tímto aktem, včetně ustavení
(zvolení) orgánů a funkcionářů podle stanov, končí prozatímní
období upravované tímto Zakládacím dokumentem a veškerá
činnost se začíná řídit výhradně stanovami, dokumenty platnými
na základě stanov a dokumenty, u kterých bylo určeno, že zůstávají
v platnosti.
Formálním zakládacím aktem se myslí nejvhodněji ustavující
sjezd, když není určeno jinak.
Když se předem rozhoduje o podstatných náležitostech aktu,
vyžaduje se pro rozhodnutí nadpoloviční většina členů a souhlas
zakladatele.
Formální akt založení je třeba vykonat nejpozději do 60 dnů
od postupu do 3.fáze vývoje. Když není určen jiný formální akt,
ani bližší náležitosti,
bude svolán ustavující sjezd do 60 dnů od postupu do 3.fáze vývoje.
Když nedojde ke shodě o zásadních věcech zorganizování,
formálního zakládacího aktu, určí organizační náležitosti zakladatel,
a to včetně místa a data konání apod.
V případě, že ze závažných důvodů není možné uskutečnit sjezd
na místě, může být organizován na dálku, za předpokladu, že
takový postup umožňují stanovené náležitosti a že je všem
členům umožněna odpovídající účast.
(9) Zachování platnosti stávajících dokumentů
Formálním aktem podle odst. 8 zaniká platnost tohoto Zakládacího dokumentu,
zatímco platnost jiných dokumentů a usnesení, kromě Základních principů,
se zachovává, jestli nebylo stanoveno jinak, ani nedošlo
ke skončení předepsané platnosti.
Ve stanovách se uvede potvrzení platnosti přijatých dokumentů a usnesení,
(10) Uznání předběžných členů za členy skutečné
Ti, kteří byli přijati do předběžného členství, se uznávají
za členy i nadále po přijetí stanov a formálním zakládacím aktu.
Ve stanovách se uvede, že ti, kteří byli přijati
do předběžného členství, se stávají členy uznanými podle stanov.
Tento Zakládací dokument nabývá účinnosti dnem 1.října 2000 a pozbývá účinnosti vznikem jedné z těchto skutečností : a) splněním formálního aktu podle sekce 8 odst. 8, b) zánikem - ukončením činnosti podle sekce 2 odst. 6.