Uvedené texty byly převzaty z dostupných zdrojů. Překlady nejsou dokonalé, nemusí být autentické,
mají jen sloužit pro představu a informovanost, některé termíny, např. »conscientious objection«
(= uvědomělé odpírání vojenské služby) se zachovávají (s vysvětlením). Časem by měly být přidány
další citáty.
Uvedený manifest se odlišuje od dnešního, který navazuje na předcházející manifesty
z období mezi světovými válkami.
Současný manifest s instrukcemi a formulářem :
Manifest proti odvodům a vojenskému systému
Antikonskripční manifest:
"Je naše víra, že armády branců se svými velkými sbory profesionálních důstojníků
jsou vážným ohrožením míru. Konskripce (všeobecná branná povinnost) přináší ponížení
lidské osobnosti a zmar svobody. Kasárenský život, vojenský dril, trpná poslušnost rozkazů,
jakkoliv nespravedlivým a pošetilým, a cílený výcvik k zabíjení podkopávají respekt
k jednotlivci, k demokracii a životu člověka."
"Stát, který se domnívá, že je oprávněn donucovat své občany, aby šli do války,
nikdy nebude patřičně respektovat hodnotu a štěstí jejich životů v míru."
"Pro vládu země, která udržuje odvody, je méně obtížné vyhlásit válku, neboť
může udolat celou populaci mobilizačním rozkazem. Když jsou vlády
závislé na podpoře svého lidu na základě dobrovolnosti, musí nezbytně
uplatňovat obezřetnost ve své zahraniční politice."
-- Martin Buber, Rabindranáth Thákúr, Bertrand Russell, Albert Einstein,
Romain Rolland, Leonhard Ragaz, Annie Besant, H.G. Wells, C.F. Andrews,
Toyohiko Kagawa a mnoho dalších -- M.Gándhí - 1929
"Neskrýval jsem, ani v soukromí ani na veřejnosti, své rozhořčení nad povinnými odvody,
jak v čase míru, tak ve válce. Beru za svůj závazek svědomí, bojovat každým prostředkem
proti tomuto barbarskému zotročení jednotlivce."
(z dánských novin "Politiken", 5.srpna 1930)
Více od Dr. Alberta Einsteina
Následující bylo složeno z několika různých zdrojů, všech pocházejících
ze začátku do poloviny 30.let a objevují se v Myšlenkách a názorech:
"Smím začít předmětem víry? Je tomu následovně: Stát je pro člověka, ne člověk pro stát ... Pohlížím jakožto na hlavní úkol státu chránit jednotlivce a dát mu příležitost rozvíjet se v tvůrčí osobnost."
"To jest, stát by měl být našim služebníkem a ne my jeho otroky. Stát překračuje toto pravidlo, když nás násilím donucuje k vojenské a válečné službě, tím více, že záměrem a účelem této otrocké služby je zabíjet lid jiných zemí či zasahovat mu do svobody rozvoje. Státu máme dělat oběti jen z vůle podporovat svobodný rozvoj jednotlivých lidských bytostí."
"Současný žalostně velký rozvoj všudypřítomného nacionalismu je, podle mého názoru, těsně spojen s institucí povinné vojenské služby aneb, aby to bylo nazváno uhlazenějším názvem, národními armádami. Stát, který vyžaduje od svých obyvatel vojenskou službu, je nucen pěstovat v nich nacionalistického ducha tímto kladením psychologického základu pro jejich vojenskou užitečnost. Ve svých školách musí idealizovat, vedle náboženství, svůj nástroj brutální síly ve zření mládeže."
"Proto ti, kteří si přejí kultivovat mezinárodního ducha a bojovat proti
šovinismu, musejí vystupovat proti povinné vojenské službě.
Je dnešní přísná perzekuce těch, kteří odpírají výkon vojenské služby,
aspoň o špetku méně potupná pro společnost než ta, které byli vystaveni
náboženští mučedníci v dřívějších staletích?"
"... Povinná vojenská služba, jakožto semeniště nezdravého nacionalismu, musí být potírána; co je ze všeho nejdůležitější, »C.O.« - odpírající vojenskou službu musejí být chráněni na mezinárodním úrovni."
"... Ještě hroznější než destrukce je, podle mého názoru, ponižující otroctví, do kterého válka uvrhuje jednotlivce. Není to strašná věc být donucován společností k dělání věcí, na které všichni z nás jako jednotlivci pohlížíme coby na hanebné zločiny?"
"... Je jeden paprsek naděje. Věřím, že dnes si odpovědní vůdci národů v podstatě přejí odstranit válku. Překážka pro tento absolutně nezbytný krok vyvstává z nešťastných národních tradicí, které jsou předávány jak dědičná nemoc z generace na generaci působením výchovného systému. Ale zásadní hnací prostředek této tradice je vojenský výcvik a jeho oslavování a rovněž že část tisku je ovládána těžkým průmyslem a válečnictvem."
"... Mnoha cílů bývá dosaženo postupnými kroky: například odrušení absolutní monarchie demokracií. Zde však jsme interesování cílem, který nemůže být dosažen krok za krokem."
"Dokud bude možnost války trvat, národy budou trvat na tom, aby byly dokonale připraveny
ve vojenském smyslu, jak jen je možno, aby vyšly z příští války vítězně.
Bude také nemožné vyhnout se výchově mládeže k válečnickým tradicím a pěstování
uzavřené národní domýšlivosti spojené s velebením válečnického ducha, jestliže musí být
lid připraven na příležitost, kdy takový duch bude potřebný pro účel války.
Zbrojit znamená dát hlas a připravovat se nikoliv na mír, ale na válku."
"... Podle mého názoru je v tomto případě nejlepší metoda ta prudká -- »conscientious objection« (svědomité odpírání vojenské služby), která musí být podporována organizacemi, které dají morální a materiální podporu odvážným »C.O.« - těm, kteří odpírají službu - v každé zemi. Tímto způsobem můžeme uspět v braní otázky pacifismu za akutní, skutečný boj, ke kterému budou přilákány energické charaktery. Je to nezákonný boj, ale za nepochybná práva lidu proti své vládě, když ta žádá zločinné činy od svých občanů."
"Abych byl upřímný, takové prohlášení, jak to přede mnou, v zemi, která podrobuje odvodům v míru, se mně zdá bezcenná. O co musíte usilovat, je osvobození z všeobecné povinnosti vojenské služby..."
"Jen když dosáhneme naprostého zrušení povinné služby, bude možné vychovávat mládež v duchu smíru, radosti ze života lásky ke všem živým bytostem."
"Věřím, že odepření povolávacího rozkazu sloužit v armádě na základě svědomí,
kdyby bylo uskutečněno 50000 muži ve stejný moment, by bylo nezdolatelné.
Jednotlivec tu může zmoci málo, ani si nikdo nemůže přát zhlédnout nejlepšího
z nás odhodlaného jít do zkázy v mašinérii, za kterou stojí tři hlavní moci:
tupost, bázeň a chamtivost."
"... Zbrojní průmysl je opravdu jedním z největších nebezpečí, která obklopují lidstvo. Je to hříšná moc skrytá za nacionalismem, který je všudypřítomně bujný ..."
"... A ti, kteří mají zájem na udržování válečné mašinérie jsou velmi mocným svazkem; ti se nezastaví před ničím, aby učinili veřejné mínění nápomocným pro své vražedné cíle."
"Vypadá to, jakoby se dnešní vládnoucí státníci skutečně snažili zajistit
trvalý mír. Ale ustavičné hromadění výzbroje jen ukazuje příliš zřetelně,
že nejsou s to vyrovnat se s nepřátelskými silami, připravujícími válku.
Podle mého názoru může vysvobození přijít jen od národů samotných. Když si přejí
vyhnout se ponižujícímu otroctví válečné služby, musejí se jasně, bez nejistého hlasu
vyslovit pro úplné odzbrojení. Dokud budou armády existovat, jakýkoliv vážný konflikt
povede k válce. Pacifismus, který nebojuje aktivně proti zbrojení zemí, je a zaručeně
zůstane neplodným."
"Kéž by svědomí a společné vědomí národů byly probuzeny, abychom dosáhli nového stádia v životě národů, kdy by bylo možno ohlížet se do minula jako na nepochopitelné pomatení."
L.N. Tolstoj (po zavedení konskripce v carském Rusku 1874) :
"Armády jsou potřebné pro vlády a především pro vládnoucí třídy
k udržování současného řádu, který, dalek od vyjádření potřeb lidu,
je s nimi často v přímém rozporu a je prospěšný jen vládě a vládnoucím
třídám.
K držení svých poddaných v útlaku a k užívání plodů jejich práce
musí mít vláda ozbrojené síly.
Ale není jen jedna vláda. Jsou jiné vlády, stejně násilně vykořisťující
své poddané a vždy připravené vrhnout se na jinou vládu a
zmocnit se plodů námahy jejích poddaných. A tak každá vláda potřebuje
od armády také ochranu své kořisti před sousedními lupiči.
Každé vládě je tak nedobrovolně vymezena potřeba napodobovat jiné
v růstu své armády. Tento růst je nakažlivý, jak poukazoval Montesquieu
před 150 lety. (...)
Rivalita evropských států ve stálém zvětšování svých sil je zahání k
potřebě čerpat ze všeobecné vojenské povinnosti, protože tímto prostředkem
je co největší množství vojáků získáno za co nejnižší výdaje.
Německo vsadilo na tuto nápad první. A okamžitě jak ho jeden stát přijal,
ostatní byly nuceny dělat totéž. A tímto prostředkem se všichni občané
dostávají do zbraně, aby podporovali hanebnosti na nich praktikované;
všichni občané se stávají svými vlastními utlačovateli."
"Všeobecná vojenská služba může být srovnána s úsilím člověka vyztužit
svůj padající dům, když ho obežene a vyztuží podpěrami a pilíři a
fošnami a lešením, že se mu daří držet tento dům jen tím, že ho učiní
neobyvatelným.
Stejně všeobecná vojenská služba ničí všechen přínos společenského řádu
života, který je určen k jeho pěstování.
Výhody sociální organizace a zabezpečení vlastnictví a
práce a průvodní vliv na zlepšování existence
- všeobecná vojenská služba zničí vše z toho.
Daně vybrané od lidu na válečné přípravy pohlcují větší část z produkce práce,
kterou má armáda bránit.
Odvedení všech mužů od obvyklého běhu života ničí možnost práce samotné.
Nebezpečí války, kdykoliv strojené k vypuknutí, činí všechny reformy společenského
života marnými a neplodnými."
-- NÁVRAT : AKRI --