SPOLEČNOST VOLNÉ ASIGNACE

Jak je patrné ze současného právního řádu, chování úředníků, informací ze sdělovacích prostředků i otřesných zkušeností občanů-jednotlivců, veřejná moc se jen tak před něčím nezastaví --

Občané jsou nuceni nosit občanské průkazy a svévolně legitimováni policií, aniž by byli přistiženi při trestné činnosti, kromě toho jsou očíslování rodnými čísly jak inventární zboží a na základě zákona o státní statistické službě oficiálně pasováni do postavení "zpravodajských jednotek". Stát si nárokuje zasahování do soukromého a rodinného života, závažně omezuje rodiče ve výběru jmen pro své děti, "nezvyklá" jména se povinně znalecky ověřují, omezena je příležitost měnit si své vlastní jméno. Časté jsou nezodpovědné zásahy všudypřítomné úřední moci do vztahů uvnitř rodiny. Za správní úkony se vybírají neúměrné poplatky, často neodpovídající skutečným nákladům na provedení úkonu. A ani to, že se za úřední úkon draze platí, nezabrání povýšenosti a arogantnímu chování úřadu. Státní správa zde neplní funkci služebníka občanů, ale spíše všemocné vrchnosti, která má občana v hrsti. Pokuty za ztrátu občanského průkazu, pasu či nesprávné vyplnění dotazníku při sčítání obyvatel jsou naprosto nepřiměřené. Právo svobodně rozhodovat o své národnosti, zaručené v Listině základních práv a svobod, není vždy důsledně dodržováno.

Udělení občanství závisí na svévoli úřadů. Vlády nevybíravě omezují svobodu pohybu přes hranice ve vztahu ke státům, které neměly to štěstí být zahrnuty do evropské zóny volného pohybu, nepřijatelně se rozšiřuje vízová povinnost a jiná omezení, je budována Evropa-pevnost, uzavírající se ostatnímu "neprivilegovanému" světu, vzniká nová železná opona. Vychází se tak vstříc xenofobním náladám, snahám o homogenitu, jednobarevnost a etnickou čistotu. Následky jsou patrné - osobní nepříjemnosti, rozdělené rodiny, kulturní izolace, brzdění rozvoje turistiky a mezinárodního obchodu. Omezování vstupu na území státu vztahující se plošně na občany určitých jiných států zavádí princip kolektivní viny, zcela nepřijatelný ve zřízení skutečně svobodném a demokratickém.

Nepřehlednými předpisy, nejasnými a nesrozumitelnými pro značnou část veřejnosti, kvanty lejster a vyžadovaných obchůzek úřadů je znesnadňována svobodná ekonomická aktivita. Podnikat bez dokonalé znalosti práva či známostí na úřadech se stalo téměř nemožným. Výkon zásadní potřeby - získávat materiální zdroje provozováním hospodářské činnosti - je tak ohrožován až znemožňován. Poštovní systém, ač mnohdy sám dosti nespolehlivý, vyžaduje striktní prokazování totožnosti i v okrajových věcech, např. vylučuje z vyzvednutí zásilky rodinné příslušníky adresáta.

Přes zrušení základní vojenské služby stále existuje možnost povolávat občany za stavu ohrožení a válečného stavu, obyvatelé podléhající branné povinnosti by navíc mohli cestovat do zahraničí jen s úředním povolením. Málo je známo, že za těchto výjimečných stavů lze občany nuceně nasadit do práce v rámci tzv. pracovní povinnosti a pracovní výpomoci. Při zasedání mezivládních organizací na území ČR mají státní orgány pravomoc drasticky omezovat svobodu pohybu, povolit vstup do ulic poblíž místa zasedání jen místním obyvatelům, a to po překontrolování osobních dokladů.

V roce 2002 byla svobodně a demokraticky smýšlející část veřejnosti otřesena bezohledným úředním odebráním dcery pojmenované Půlnoční Bouře rodičům z jedné vesnice na Klatovsku, již do doby před nuceným přejmenováním a jinými ústupky ze strany rodiny zadržovaly úřady v ústavu. Je přitom zřejmé, že jak "nezvyklé" jméno, tak jiné projevy údajné nespolupráce rodičů s úřady byly vzaty spíše za záminku. Rozhodujícím důvodem pro zběsilé jednání úřadů byla patrně skutečnost, že si zde někteří jedinci dovolili odchýlit se od většinového, standardizovaného způsobu života, světské městské společnosti a materiální kultury a namísto toho se vydali na cestu tradičního, přirozeného životního stylu a spiritualizace každodenního konání. Pro současný režim to asi znamená strašnější zločin než vytunelování nějakého investičního fondu... Stěží můžeme mít respekt ke státnímu režimu, který organizuje násilné únosy kojenců. V souvislosti s tímto případem jsme se také dozvěděli o tom, že v době šestinedělí je zakázáno jezdit do zahraničí bez souhlasu lékaře. Někdy se tak můžeme zamyslet nad tím, jestli by případné zavedení roboty při dnešních poměrech v České republice nebylo už jen humorným zpestřením...

K uvolnění v těchto oblastech dochází málokdy, spíše jsou stále více utužovány. Připravuje se zahrnutí biometrických údajů do osobních dokladů. Občané budou úředně přeměřování coby potenciální zločinci, aniž se dopustili jakéhokoliv trestného činu, a jejich tělesné údaje zanášeny do osobních dokladů a všeobjímajících státních databází. Jaký bude další vývoj, můžeme jen domýšlet. Hromadné nasazování čipových karet přímo vybízí ke zneužívání. Aktuálním nebezpečím znevažování svobody pobytu jsou zvažované odsuny vesnic kvůli těžbě uhlí, spojené s vystěhováním jejich obyvatel. Co přijde dál? Jsou čipy a štěnice zabudované do osobních dokladů, zaznamenávající pohyb a rozhovory, skutečně jen přeludy, vhodné do vizionářských příběhů? Nacházíme se skutečně v tak neotřesitelné svobodě a demokracii, která takový vývoj nepřipustí?

Značnou část světa obchází přízrak tzv. boje proti terorismu, sloužící za záminku k omezování až odbourávání základních práv a svobod, k nimž lidstvo často dospělo po trpkých zkušenostech (světové války, diktatury), aby jim bylo napříště zabráněno. V České republice je vše zesíleno přetrvávajícími starými strukturami a starými pořádky. Stát "bojující proti terorismu" odhazuje zábrany a v zavádění totalitních praktik jej nikdo jen tak nezastaví. Jak známo, opatření proti terorismu a zločinnosti spočívající v utužování evidenčního systému a kontrol totožnosti se míjejí účinkem. Zato poslouží zneužívání k cílům naprosto odlišným od ochrany životů, zdraví a majetku obyvatel. Vláda, která nedokáže hledat jiná a účinnější řešení pro zajištění bezpečnosti a pořádku, než je invaze do soukromí, omezování svobod a důstojnosti jednotlivců, prokazuje nezpůsobilost být rozumným správcem společnosti. A stát, který nedůvěřuje svým vlastním občanům, přestává být sám důvěryhodný.

V souhrnu těchto trendů lze spatřovat směřování k totalitě ve stylu románu George Orwella 1984, kde je vylíčen fiktivní vrcholně totalitní stát, v němž vládne všemocná strana v čele s Velkým bratrem, za působení všudypřítomné propagandy a dohledu ideopolicie, stát, v němž neexistuje soukromí a žádný projev jednání bez dohledu státní moci.

Zajisté se nechceme zabývat jen předvídáním budoucího vývoje a vizionářskými teoriemi. Na místě je soustředit se na současné postavení miliónů občanů, sužovaných byrokratickými praktikami. Něco můžeme teprve očekávat - kupř. vyžadování biometrických údajů. S něčím se naproti tomu běžně setkává téměř každý - byrokratické průtahy při vyzvedávání poštovních zásilek, při placení zdravotního pojištění či vyřizování osobních dokladů. Některé projevy evidenční byrokracie při odhlédnutí od jejich škodlivých následků můžeme mít ještě tak pro zasmání - číslování obyvatel. Naproti tomu v jiných případech už se tak nezasmějeme - násilné úřední odebírání dětí rodičům, rozdělené rodiny v důsledku vízových omezení a svazujících pravidel ohledně nabývání státního občanství, omezení pohybu a možné zotročení občanů za stavu ohrožení. Znepokojující je rovněž připomenutí si, k čemu zneužívání osobních údajů a evidenčního systému v minulých represivních režimech vedlo - rasové a náboženské pronásledování, totální nasazování a nucené odvádění do boje, účelný nástroj státu k boji proti opozici.

Na zmíněné nepříznivé trendy působí různé pohnutky, zejména:

• nejistota vládních struktur správností svého konání, z toho plynoucí obavy před lidovým hnutím a občanskými iniciativami
  - tím motivovaný neustálý dozor, identifikace, číslování, kontroly pohybu a policejní legitimování osob,
• potřeba státní moci neustále dávat najevo, kdo je zde pánem
  - úřední arogance a povýšenost, zavazování občanů k pravidelným výměnám dokladů, aby se náležitě "sklonili"
• možná výhoda nepřehlednosti zákonů pro úřední moc - čím méně se veřejnost vyzná ve spleti zákonů a jiných předpisů, tím snadnější je úřední manipulace a zneužívání moci,
• zpátečnické sklony části veřejnosti a jim se podbízející vládní moc
  - mj. omezování výběru "nezvyklých" jmen,
• xenofobní, nesnášenlivé sklony části veřejnosti a jim se podbízející vládní moc
  - zpřísňování pravidel pro pobyt občanů jiných států na území ČR, omezování imigrace a práva na občanství,
• populismus v boji proti kriminalitě, pro někoho přitažlivá, zato neúčinná opatření
  - vízová povinnost, zvýšené legitimování osob na ulicích,
• cílené vyvolávání dojmu ohrožení bezpečnosti, sloužící k posilování pravomocí úředního a bezpečnostního aparátu, dohledu státu nad osobami, eventuelně i k odstraňování zaručených základních práv a svobod,
• neochota měnit stále platné zákony minulého režimu, sloužící k omezování základních práv a svobod,
• snaha neoprávněně přenášet některé náklady ze státu na jiné
  - např. kdy podnikající osoba musí kromě zaplacení vlastních daní vynakládat nadměrné výdaje na jejich určení a odvod

... a další.

Pro nás, svobodně smýšlející, musí být všechny tyto nepřijatelné pohnutky důrazně odmítnuty.

Z těchto důvodů existuje tato iniciativa Společnost volné asignace, nevládní nezisková organizace, jejímž cílem je podpora a rozvoj individuálních svobod v oblastech totožnosti a evidence, jejich obrana proti byrokratické zvůli veřejné moci, jakož i proti různým společenským tlakům.

Název hnutí volná asignace není vybrán nahodile. Výraz asignace znamená ztotožnění, přiřazení, přidělení totožnosti, eventuelně i přidělení společenské role, v jiném významu též převod a postoupení.
Latinsky: assignatio = přidělení ; assignare = přidělit, určovat, připisovat.
Za totální asignaci máme stav, kdy je totožnost jednotlivce zcela vydána napospas státní a jiné veřejné moci, tedy stav předznamenávající totální ovládnutí jednotlivce.
Volná asignace, o niž se tato iniciativa zasazuje, je naopak stavem, kdy všichni získají možnost utvářet si svobodně vlastní totožnost a svobodně si počínat ve věcech souvisejících, a to nejvýše s takovými omezeními, která jsou nezbytná k přímé ochraně podstatných práv a svobod druhých.

Oproti dřívějším vývojovým fázím Společnosti volné asignace (které se ovšem nepodařilo přivést do organizované formy) se programové zaměření rozšířilo. Zahrnuje už nejen věci přímo se dotýkající totožnosti a evidence, ale i témata nějakým způsobem související. Tak bylo nejen posíleno zaměření na svobodu při cestách přes státní hranice a pohybu mezi státy, udělování občanství, ochranu práv azylantů a práva rozhodovat o své národnosti, ale i témata domovních svobod, byrokracie kolem ekonomické činnosti včetně podnikání a zrušení všeobecné branné povinnosti.

• jména (křestní i příjmení)
  - volnost v užívání jména, právo svobodně rozhodovat o svém jménu, možnost rodičů určit dítěti jakékoliv jméno podle svého uvážení a bez zbytečných omezení,
  právo všech užívat libovolné jméno bez nutnosti jazykového ověřování a úředního povolování, právo na změnu svého jména, a to kdykoliv, s právním nárokem a bez zbytečných překážek,
• osobní identifikace, svoboda vnitrostátního pohybu a pobytu
  - zrušení povinnosti nosit a užívat občanské průkazy a obdobné identifikační dokumenty, svévolného legitimování osob úředními orgány, uvolnění předpisů ve věcech trvalého a přechodného pobytu,
• věci národnostní a náboženské identity
  - svoboda rozhodovat o své národnosti a náboženském vyznání, právo tyto údaje nesdělovat veřejně, právo přihlásit se k jakékoliv národnosti a náboženskému vyznání bez omezení a tlaků,
• odstranění byrokratické zátěže v ekonomické činnosti včetně podnikání
  - zrušení či zpřehlednění nadměrného množství předpisů, pro veřejnost nepřehledných a nesrozumitelných, a nepřiměřeného množství vyžadovaných administrativních úkonů,
  - pozn.: naše hnutí se však může zabývat právě jen věcmi byrokratické zátěže, nepřísluší mu prosazovat liberalizaci podnikání například snižováním daní,
• věci pohybu přes hranice, vízové povinnosti, pobytu zahraničních osob na území státu, občanství, práv imigrantů, žadatelů o azyl a azylantů
  - všestranné uvolnění, ochrana přirozených práv a svobod v této oblasti.

Blíže rozvedeno v Programovém zaměření.

Evidenční a podobná byrokracie zjevně poškozuje i naši iniciativu, která má proti těmto jevům vystupovat. Jedná se nejen o možné potíže s registrací občanského sdružení, ale zejména o potíže spojené s následnou činností a hospodařením - účetnictví, daňové přiznání / prohlášení, finanční úřad. Stojí tak za zvážení, zda se má naše organizace vůbec ucházet o registraci občanského sdružení, a tím získání subjektivity. Z právní subjektivity vyplývá především možnost vlastnit majetek, nabývat jej a nakládat s ním. Je sporné, zda se vůbec můžeme do nějakých majetkových operací pustit vzhledem k nepřehlednosti právní úpravy. Nezisková organizace nemůže vydržovat účetní, manažery, daňové poradce a auditory. Možná tedy bude nezbytné vzdát se nabývání majetku vůbec a být sdružením zcela bez hmotných prostředků. Jisté to prozatím není. Jak vyřešit byrokracii s hospodařením, není známo. Z právní subjektivity však vyplývají i jiné přednosti než majetkové. Jen po obdržení identifikačního číselného označení (IČO) můžeme vlastnit doménu pro prezentaci na WWW, můžeme jménem organizace podávat návrhy k soudu apod. Subjektivita se tedy zřejmě vyplatí, záleží ještě na zvážení. Mimořádně obtížné by bylo organizovat charitativní akce. Charitativní činnost zaměřená na ty, kdo byli byrokratickým systémem zvlášť poškozeni, náleží k programovému zaměření. Vše je velmi ztíženo složitými právními předpisy a podmínkami při organizování nadací, fondů, sbírek apod. Tady byrokracie zasáhne přímo naši organizaci... O to větší důvod začít proti té byrokracii bojovat, tzn. rozvíjet Společnost volné asignace !

Každý skutečný zájemce o účast v organizaci je vítán.
Rozpínavá úřední moc zasahuje prakticky každého. Je proto žádoucí dát se dohromady a čelit byrokratické zvůli spojenými silami. Nerovný boj občana s úřadem bude snadnější a účinnější, když se na jeho stranu postaví organizace, než když musí vše vyřizovat jednotlivě, osamoceně.

Nepřipusťte totální dohled státu nad všemi jednotlivci a jejich jednáním, nepřipusťte směřování k evidenční totalitě!

O činnosti, jak přispět k rozvoji

Stěžejním bodem zůstává rozšiřování účasti, vyhledávání a získávání nových členů. I v případě pochyb zvažte, zda tato iniciativa přece jen není i pro vás přitažlivá. A ať už se chcete přidat či ne, vždy uvítáme, když znáte někoho jiného, kdo by se možná připojil, a dáte mu vědět.

Přihláška k členství

Jen při náležitě zajištěné účasti se může naše organizace zasazovat o plnění stanovených programových cílů. Ve společnosti ČR převažuje značná nechuť k angažovanosti; vyhledávat účastníky občanských iniciativ je věc dost obtížná. Velká část populace se spokojí s "nadáváním na poměry", ale už nepomýšlí na aktivity namířené na změnu těchto poměrů. Programové zaměření Společnosti volné asignace není prozatím příliš populární, či dokonce v módě; zatím je spíše něčím průkopnickým. Přesto právě evidenční byrokracie dopadá na každého, tuto skutečnost je třeba uvádět ve známost. Zapotřebí bude náležitá popularizace této iniciativy.

Nezbytné pro naši činnost bude shromažďování a analyzování informací z oboru totožnosti a evidence osob, svobody pohybu a věcí souvisejících, sbírání zkušeností, jejich výklady a zveřejňování.
Proto jsou jakékoliv zkušenosti vztahující se k tématu nejvýš žádány. Kdykoliv nám můžete dát vědět - to platí nejen pro členy.

Dále bude prospěšné, jestli někdo může přispět k rozvoji iniciativy v těchto věcech:

• grafika --
• vyvinout symboliku volné asignace,
• propagační materiály,
• karikatury a graficky provedené vtipy vztahující se k tématu - kdyby se našel někdo, kdo má aspoň zčásti nadání,
• věci mediální - vhodně se prezentovat a neztratit v mediálním chaosu - tedy, kdo má nějaké kontakty na sdělovací prostředky a tiskové agentury, případně související zkušenosti.